Rok 2020/Jak to vše začalo

Jednoho dne, když jsem jela do práce autem,  začala jsem cítit nepříjemný tlak v podpaží.

Za 2 týdny jsem se objednala na gynekologickou prohlídku, protože ten tlak jsem začala cítit, i když jsem ležela na pravém boku.

Při návštěvě jsem lékaři oznámila moje strasti.

Pan doktor mi prohmatal podpaží a řekl, že cítí bulku, která je velká zhruba 2 cm.

Musela jsem se objednat do Mamma centra - Chodov na screeningové vyšetření.

Po příchodu domů jsem ihned volala do jmenovaného centra. Sestřičce jsem řekla, že mi byla nalezena bulka v podpaží a zda mají volný termín. Termín byl až za 2 měsíce. Řekla jsem jí, že potřebuji dřív.

Do telefonu se mi vysmála, že jiný termín nemá a že to bude určitě tuková uzlina, která mi zmizí.

Začala jsem hledat jinde a narazila jsem na Mamma centrum - Zahradní město.

Volný termín až za měsíc. Tento termín jsem vzala. Při příchodu na toto pracoviště si mě převzal pan doktor. Řekla jsem mu, že mám v podpaží bulku a že mě to omezuje při řízení a spaní.

Řekl mi, že je dobře, že to cítím, protože rakovina nebolí.

Ve zprávě jsem měla uvedené: bez ložiskových odchylek, bez známek malignity. Kontrola vhodná do 2 měsíců.

Řekla jsem si, že to nic nebude a proč bych si měla říkat něco jiného? Když jsem byla u odborníka, který má na to vybavení a patřičné znalosti.

Přišla jsem za měsíc na kontrolu, protože jsem měla pocit, že bulka mění svoji strukturu.

Byla tam už jiná paní doktorka. Udělala mi Ultrasonografii se slovy, že bulka povyrostla. Ultrazvukem jela i na krk a k hrudní části těla.

V tenhle okamžik mě vyděsila, řekla mi, že to mám všude rozlezlé.

Vzpomněla jsem si, že pár dnů před návštěvou jsem měla teplotu. Říká se, že když je člověk nemocný, uzliny bývají zvětšené.

Paní doktorka mi oznámila, že se bude dělat biopsie. Řekla jsem jí, že rakovina to nebude ne? Řekla mi, že je to tak 50/50. Na biopsii jsem šla zhruba za 3 dny a na výsledky jsem čekala 2 týdny.

Můžu říct, že 2 týdny jsem se uklidňovala, že to nic nebude, max. nějaký zánět.

Za 2 týdny jsem si šla pro výsledky s tím, že to nic nebude.

Ten den se mnou byla mamka, která čekala v čekárně. Když mě paní doktorka zavolala a zeptala se, zda jsem sama? Bylo mi to hned divné. Řekla jsem, že ano a ona, že má jít se mnou.

Posadily jsme se tam a doktorka začala říkat něco, čemu jsem vůbec nerozuměla.

Řekla mi, že podle výsledků z biopsie mám Hodgkinův lymfom. Nikdy jsem tohle neslyšela a popravdě jsem to pomalu neuměla ani vyslovit.

První, co mě napadlo: mám typ rakoviny, kterou prodělala Anička Slováčková?

Řekla, že Anička Slováčková měla rakovinu prsu, že tady se jedná o rakovinu lymfatického systému. Další moje otázka byla, když budu muset projít chemoterapií, to opravdu nebudu mít vlasy? Řekla mi, že přijdu o vlasy, ale že po léčbě narostou kvalitnější.

Nevím, proč jsem v tu chvíli neměla lepší otázky typu: Jak moc je to závažné? Budu žít?

Je to zvláštní, ale já jsem vlastně ze slov paní doktorky jen zjistila, že mám Hodgkinův lymfom se smíšenou celularitou. Nevěděla jsem, jaké je to přesně stádium. Z biopsie tohle bohužel nejde zjistit.

Proto mě ihned objednala do Vinohradské nemocnice, kde mě budou zkoumat dále.